Riegrovy sady, lesopark, CČM

Po dvou týdnech, co jsem se viděla s Irenkou, přijela tentokrát zase ona ke mně. Sice jen na jednu noc, takže to uteklo zase strašně rychlo, ale bylo to fajn. Nebyly jsme nikde po památkách a jeden den jsme trávily skoro jen v přírodě, ale i tak to bylo příjemné. Druhý den jsme to vzaly přes nákupy a pak zase jela domů. Taky vám přijde, že takové dny utíkají snad stokrát rychleji než normálně? Ale vezmeme to hezky od začátku :)

Ráno jsem šla ještě do práce, protože Iren měla přijet až ve 3 hodiny na Anděl. Měla jsem tedy spoustu času, takže jsem si udělala nějaké věci a z práce jsem jela rovnou na Anděl ji vyzvednout. Dojela jsem tam dřív a ještě na ni asi 20 minut čekala. Po přivítání jsme měly naplánovanou první zastávku a to Erhartovu cukrárnu. Nikdy jsem tam nebyla, ale dorty jsem od nich znala, protože v dřívější práci skoro všechny narozeniny se slavily právě s dorty od nich. 

Výběr dortů měly veliký. Od klasiky jakou jsou laskonky nebo větrníky mají i další zákusky. Rozmýšlely jsme se docela dlouho, co si dáme. Já jsem nakonec skončila u ostružinového zákusku s bílou čokoládou, který byl naprosto výborný a nebyl ani tak sladký a Iren si dávala citronový, který byl taky moc výborný. Takový svěží dortík. K tomu jsme si obě daly latte a bylo také výborné.

Chvilku jsme v cukrárně poseděly a další náš cíl byly Riegrovy sady, kde je i krásný výhled na Prahu. Pokud tuto část Prahy neznáte, tak kousek od cukrárny můžete navštívit i Žižkovskou věž. Tam jsme my ale nebyly, protože tu Iren zná a nechtěla tam jít.

Prošly jsme to kolem kostela Nejsvětějšího srdce Páně a kolem fontány, která je hned u stanice metra. Měla jsem to trošku takovou nostalgii, protože dva roky jsem na Jiřího z Poděbrad jezdila do práce a přesně tyhle cesty jsem téměř každý den chodila. Včetně procházek v Riegrových sadech. 

I přesto, že se nacházíte kousek od centra, je tam neskutečný klid a všude na vás sálá taková příjemná pohoda. Party, které sedí na trávníku a baví se, lidé, co posedávají na lavičkách okolo. Nikdo nikam nespěchá, všechno je takové uvolněné a naprosto free. Ještě, když je k tomu krásné počasí, vypadá to jako naprosto idylka. 

Prošly jsme sady dokola zase zpátky k metru a další plánovaná zastávka byla u mě doma, aby si tam i Iren dala věci, protože celou dobu jezdila i s malým kufrem, co měla s sebou. Vždycky se nechce zdržovat tím, že to dáme ke mně a až pak někam půjdeme, takže kufr vždy cestuje všude s ní. Minule byl i na Petřínské rozhledně :D 

Když jsme dojely ke mně, přivítala nás moje Cessinka, která má Iren fakt hodně ráda. Vždycky oddaně čeká před koupelnou, až vyleze ven, pořád ji hlídá kufr, kouká kam jde a cítí se spokojeně. Dokonce, když Iren odjela a já přišla domů, tak pořád čekala chudinka u dveří až za mnou půjde a nikdo nešel a pořád čekala a koukala na dveře. Zvířata mají prostě v sobě dar, že rozpoznají jací lidi jsou :)

Chvilku jsme si u mě odpočinuly a pak se vydaly do našeho Hostivařského lesoparku. Je tam i pár zvířat v zoo koutku a Iren chtěla vidět přehradu. Nedočkavě se neustále ptala jestli tam už budeme. Horší jak malý dítě!! :D Nakonec jsme šly dvě hodiny v kuse a myslely jsme, že už ani nedojdeme domů :D

Když jsme došly k přehradě, tak jsme se rozmýšlely jestli půjdeme na molo nebo ne. Iren nejdřív že ne, pak jak je to daleko no a nakonec jsme šly. Cesta se mi zdála nekonečná, ale nakonec jsme tam došly už úplně vyřízené. Iren už bolely nohy a mně pak už taky :D Iren si skoro pak už i nohu málem zlomila, protože ji nohy už ani nenesly :D 

Na molu je to hezké, pokud tam není moc puberťáků, což teď už moc nebylo, když jsme tam byly navečer. Byla tam tedy jedna větší skupinka emo bytostí a pak ještě pár dalších lidí, ale jinak relativně klid. Jen je škoda, že hned naproti molu je nuda pláž a někdy vidíte víc než chcete :D A věřte, že na nuda bylo mnohem víc lidí než na normální hlavní pláži :D

Vracely jsme se zpátky za hezkého západu slunce. Iren stále zjišťovala, jak daleko půjde, protože už byla fakt unavená a já na zpáteční cestě už taky. Jak jsem říkala už výše, šly jsme v lesoparku 2 hodiny, nikde jsme se moc nezastavovaly a pořád jsme jen šly, takže jsme si pár kilometrů nachodily. Ještě předtím, jak jsme byly v sadech jsme se taky pěkně prošly.

Když jsme konečně dorazily domů, mamka nám už přichystala večeři na stůl. Večer jsme už nic moc nedělaly, protože jsme neměly sílu a šly jsme poměrně i brzy spát. Ráno Iren říkala, že ji probudil každý autobus, který pod okny projel, jak na to není zvyklá :D Já neslyšela vůbec nic, protože jsem celou noc spala jak zabitá :D

Druhý den jsem musela na chvilku do práce, takže jsem šla ráno, abych se vrátila zpátky a Iren byla připravená. Nakonec mi psala ať nepospíchám, protože nestíhá :D Vydaly jsme se kolem půl 10 na Černý most na nákupy. Samozřejmě by to nešlo bez toho, aniž bychom se zastavily ve Strabucksu. Já si dávala Caramel Popcorn Frappuccino, které je naprosto výborné a Iren si dávala Java Chip Frappuccino.

Po kávičce jsme se pustily do nakupovacího maratonu. Nakonec jsem si ale odnesla jen 2 trička z New Yorkeru ve slevách za 139 korun a jeden Kardigan z Terranovi, který byl z 550 ve slevě na 99 korun. Prošly jsme pak ještě pár obchodů a stavily se ještě v ikee. Tam jsem brala jen drobnosti, protože jsem v ikee teď často, tak nic moc nepotřebuji a z Ikei jsme se vrátily na metro a jely už zase směr Anděl.

V obchodním centru Nový Smíchov jsme si daly pozdní oběd výborný gyros. Chvíli jsme poseděly, koukly ještě do Sephory a pak už šly na nádraží čekat na autobus. Tím končily naše dva společné dny, které utekly jak kdyby to byly dvě hodiny. Zase jsme si to parádně užily, stihly hodně věcí a těším se zase na příště. Doufám, že to bude zase brzy ♡